Moje další malé „školení“

Kategorie: Zážitky Napsal Netopejr Zobrazeno: 3473

Tak přátelé, další jízda je za mnou do Spojeného Království (UK). A ta to jízda, mi dala mnoho užitečného do dalšího mého působení v dopravě. Ale hezky pomalu a nepředbíhejme.

 Jel jsem s kolegou, co je starší ode mne a děsný kliďas a pohodář. Šprýmař až na půdu a tudíž vtipy, fórky se jen šinuli. Navíc je velmi vyjetý a vůbec mu nevadilo, že já jsem zelenáč. Jak jsem se setkával na minulém působišti. Řidičům to vadilo, že musí někoho „učit“. Tak mi říkal to a ono, kde je co důležité. Na co si dát hlavně pozor. A vždy byl nějaký vtípek či vtipná story ze života. Prostě jsme si sedli do noty. Sice malý „kaz“ mněl – je to kuřák. Ale ohleduplný, jako můj kamarád a přítel Petr.

Tentokráte jsme měli 3 vykládky v UK. A má premiéra. Jeli jsme až do Barnsley. Tedy tak daleko jsem ještě v UK nebyl. Jsem fascinován a přímo okouzlen anglickým venkovem, architekturou. Prostě a jasně vším. Nádhera. Navíc se mi v UK jezdí přímo parádně – je to jiný „svět“, oproti tady té naší anarchii na cestách. Hold jiná kultura a myšlení lidí. První vykládka byla v malém městečku Clowne, druhá v Barnsley a třetí Sheffield. Ta třetí byla velmi zajímavá. Čím?

Tak po asi třetím, nebo čtvrtém kruhovém objezdu se to stalo. Urvala se žlutá vzduchová hadice u kabiny tahače. Tedy vzduch okamžitě zmizel, bůh ví kam. A návěs se zabrzdil. Naštěstí hned za tím malým kruhovým objezdem je malinkaté parkovišťátko. Byla na něm kantýna a místnímu prodejci se silně nelíbilo, že tam stojíme celkem nešikovně ve vjezdu. Byl tam na asi před obědní svačinku kamion, my se museli urychleně někde nasukovat za něj. Nu, jakmile jsme zastavili. Okamžitě vzduch fuč a tedy konec jízdy. Nutno to urychleně opravit. Samo sebou, že kamion co tam stál, odjel. A nyní tam nemohl vjet žádný, jen snad osobák. Já letěl dát na cestu výstražný trojúhelník.

Teď to začalo, jak opravit danou hadici. Rezervní nebyla po ruce. Tedy jsem oddělal hadici a zašroubovanou spojku. Kolega mněl mnoho zkušeností a poznal, že já rozhodně nejsem v klidu. Prostě nevím jak na to. Říká mi.

Zamysli se jak z toho ven a jak to opravit. Máš jen to, co tu je v autě. Na nějaké kdyby se vykašli.

Napadlo mne, že seříznout urvaný konec hadice by nemuselo být marné. Ano. Je to dobrý nápad.

Co dál? Pokračuje z ledovým klidem a i mne to lehce uklidňuje. Vím, že ví jak na to.

Očistit koncovku od zbytku nalisované hadice. Ano, to udělej. Fajn, tak to nožem očistím.

A co teď. Říkám, že nějak natlačit tu koncovku na konec seříznuté hadice. Ano, to není marný nápad.

No ale jak že. Vezmi plynovou bombu, dej na ní hrnek z vodou a vař to. Do vody vlož připravený konec hadice, aby ve vařící vodě změknul a koncovka se dala natřískat o patník.

Inu, třískal jsem jak zběsilý, ale nakonec po menším přemlouvání hadice se dílo zdařilo. A hadice má zase koncovku a byla našroubována na své místo.

 

Tedy další věc, do budoucna. To to mi hodně moc pomůže pro případ podobné zkušenosti. Hold se člověk pořád učí.

Následná vykládka a přejezd trajektem zase z pátky na pevninu je už na pohodu.

Moje další malé „školení“
Moje další malé „školení“
Moje další malé „školení“
Moje další malé „školení“
Moje další malé „školení“
Moje další malé „školení“
Moje další malé „školení“

Joomla SEF URLs by Artio