Zážitky z cest po Španělsku

Kategorie: Zážitky Napsal Netopejr Zobrazeno: 1408

Tak jsem zase tady a plný dojmů a zážitků. A to nových zážitků.
Jeli jsme do Barcelony na vykládku, ale bylo by to brzy - skládat se mělo až v pondělí v 16:00hod. Tak jsme si vyžádali na firmě povolení a stáli už od soboty na Gavě u Barcelony. Asi cca.10-15min od vykládky. Pumpa je to malá, ale osvětlená a nikdy na ni nebyl problém. Navíc, je blízko moře ...
Tak jsme zastavili. Vedle taky stáli Češi a pak ještě jeden čech co vyspával kousek od nás. Dali jsme se do řeči, kafe uvařili a musím říci že jsem se zase něco dozvěděl - novýho. Od jaké firmy? Inu stejné, co jezdí kamarád a přítel Delivio a pak cizí (ten co spal).
Něco malýho i slupli a šli se projít na pláž.

Moře, písek .... krásné ženy (na Španělsko celkem zvláštní jev) a ten vzduch. No, jedna báseň - zase mi tak nějak bylo líto, že tu není dcera a žena se mnou. By si to jistě taky užily. Nu což, aspoň jsem nasbíral mušličky vyplavené po mrtvých korýších a netuše že jak umřou, dají se na cestu dalekou - po pevnině až do Čech.
Bylo jich tam spousty, malé, větší až po opravdu veliké. Zřejmě tam ještě nebyli turisti a nevysbírali to - já. Já, si kupříkladu vybíral jen ty opravdu hezké a velké (na velké... já jsem maniak ).
Pak jsme vyzkoušeli moře - vím že je slané již od dětských let. Tedy ten to "test" jsem vynechal a jal se svlažit. Nu, jako mám rád zimu a chlad mi nevadí (vadí mi horko - proto jezdím do Španělska, že )a smočil své tlapy do oné slané tekutiny. Tak, teplé moře jako vypadá jinak jo. Ale dalo by se, jen pokud by nefoukal vítr - a ten právě celkem dával na jevo, že s tím nehodlá jen tak přestat. Škoda. Šli jsme dál pláží, kolega pořád něco blábolil, no škoda. Před náma asi 20m ležela nahá žena. Jak nás (jeho) slyšela, jala se oblékat - majtky byly hned a tak jen zdáli jsem mohl vidět to co jsem vidět chtěl z blízka.
Inu, pohled to byl krásný, jak praví klasik: světlý vlas a prsa dmoucí ...
Navnaděni jsme šli zpátky pláží k autu a plánovali "útok" na zítra, již se stmívalo. Taky bylo na čase v 20:30hod
Já za se něco malýho slupl - tuším že to byl jogurt a šel na kutě. Spal jsem jak poleno hozené do moře.
Na druhý den, již sluníčko ukazovalo svou sílu v 10:00hod 26 - 28 ve stínu. No, nic moc jsem si říkal. Zase ranní hygiena a nezbytný mok z kofeinem. Já si ještě jej ochucuji mlékem. Uvařil ovocný čaj na později do termosky. Ta, je "šílená" a nápoj horký v ní vydrží až 7 - 10hod a to tak že i po té to době si opaříte pusu (jako já, než jsem si na to zvykl že ).

Jídlo jako v hotelu

Nu, po menší debatě z kolegy a přidala se i "Šípková Růženka co spala jak jsme přijeli" se šli projít na pláž. Já, připraven jak "špión C.I.A."
A čučel jsem co nejméně nápadně po "objektech krásy" a že jich bylo. Co jsem nečekal, bylo jich opravdu hodně a jak celé nahé, tak jen vršek a pohled to byl pro bohy. Šel semnou kolega co předtím spal, neznaje mého tempa. Já držel krok a šel pořád v před. Chudák, klopýtal za mnou vzadu a ty pohledy již neměl tak nezkažené jako já. Asi po necelé hodince, jsme šli nazpátek a směrem na jinou pláž. Tentokrát jsem nešel vodou po kolena a nebořil se do naplaveného písku. Šel jsem hezky středem pláže po písku horkém, musím podotknout že písek tedy horký byl. Pralo to již hezky silně, ale zlehoulinka jemně vál vítr od moře a bylo... No, parádně.
Za malou chvíli mi volá na mobil parťák, kde jako jsem že již i on je na pláži a kde jsem. Popsal jsem mu to a kolega co šel semnou - odpadl.
Zničilo ho mé tempo, já byl na pohodu ale chudák šel asi zase chrápat únavou. Tak jsem se sešel z parťákem a šli jsme zase vodou na opačný směr. Tam, kde jsou již turisté kempující se svými karavany, motohauzy a jiným obytným harampádím. A musím uznat, že nápad to byl výtečný.
Oběktů, na kterých zajisté oko muže spočine bylo více, než směrem opačným. Tak jsem tedy i fotil - nenápadně jak to jen šlo a bylo možné. Mám tedy i pár úlovků. Ne, že by mi "něco" doma chybělo, ale do sbírky. Čistě ze sběratelského pohledu jsem tedy musel fotit, nešlo jinak.
Ploužili jsme se tedy pláží z parťákem a kochali se.
Cestou zpátky jsme si sedli do restaurace na jedno točené - oni to opravdu neumí natočit. A pili a kochali se.
Cestou k autu jsme očíhli kemp, a již bylo rozhodnuto. Jdeme do sprchy v kempu - benzínka byla zavřená. Místní tedy tankovali jen přes automat, jinak ani noha. Já, již jenom pil. A musím říci že jako "lehce" unavený jsem tedy byl, a to hodně. Ale co čert nechtěl, sluníčko totiž nebylo jako tady v Čechách jen takové šmudli šmudli. A do mé bílé kůže se opřelo takovou silou, že i rudý kmen divochů z Amerických prérií by mi mou rudou barvu mohli závidět.
Tak tedy sbalit věci, tvářit se hodně cize (byli v kempu Belgičany, Holanďany Angličany a jiní). Jak šel někdo kolem, německy byl pozdraven a šli jsme do sprchy. A byla super. Následně jsme došli k autu a šli na kutě. Tentokráte, jsme oba, já i parťák spali jak dřeva.
Asi kolem 01:30hod ráno, doba kdy každý slušný člověk spí. Nás vzbudilo silné bouchání na dveře kabiny. To nás vzbudilo a slova kolegů co stáli hned vedle: "... byli jste vykradeni. Byli tady nějací lumpi a vlámali se Vám do návěsu..." , nás probrala velice rychle. Kolega co jezdí sám, je viděl. Bylo jich nejmíň pět, dva z nich kontrolovali zda je nikdo nepozoruje a zbytek se snažil dostat do návěsu našeho auta. Tak jsme všichni šli opatrně do zadu, nevěděli jsme zda tam ještě jsou, nebyli. Tak po menší obhlídce, jsme nabyli dojmu že asi nic moc neukradli. Pokud vůbec něco, ale poškodily kliky, zámky, „španěl“ odolal. Tak já, se jal z našeho služebního telefonu volat policii - 112. No, bylo to hodně zajímavé.
Po menším vysvětlení, se opravdu vyřítili v jeden okamžik 7 policejních aut. Později jsem pochopil, že se mne policista v telefonu ptal: jsou tam ještě? Já mu asi určitě blbě rozuměl a řekl že jo, jsou a je jich 5 - 6 lidí (banditos). Byli ale moc příjemní, pozdravili a slušně v klidu se ptali co a jak se kde stalo. Řidič co to viděl jim to popsal (něco já překládal) a oni pochopili co kdo a kde spáchal.
Po necelé půlhodince odjeli a zůstali jen dva, ale přijeli jiní a na smartfonu ukazovali fotky domnělých loupežníků.
Prostě bylo vidět, že je to taky štve, co tam u nich (náplava z Afriky) dělají za bordel.
Ráno, již žádná pláž. Já se schovával do stínu, ani čumák či uši nevystrčil na slunko. A to ráno, bych Vám nepřál. Kůže z čela se mi lepila na povlečení, jak jsem byl spálen - nyní jsem sloupán. A tak jako červeňáček jsem byl zalezlý do stínu a žužlal čajíček z večera.
Asi kolem 11hodiny se u nás zastavili dva motorkáři - Češi to byli, a že jedou na výlet přes Giblartar do Maroka. Tak jsme jim dali nabíječku na mobil a kafe uvařili. Pokecali, moc fajn lidi. A oni mněli velkou zábavu ze mne - jednak jak jsem červený. A následně, když jsem jim řekl že se motorek bojím. Když nebyli nastartovány, tak jsem i kolem nich chodil, sotva je nakopli, já prchl asi o 5 - 10metrů a jen z povzdálí koukal a díval se za nimi jak mizí v dáli.
Jo, fajn kluci to byli.

Tak to to je můj další zážitek - pláž a moře na Gavě. Teď jsem jak reklama na červenou barvu, ale již to jde do hněda - po zákroku mojí ženy a jejich alchimystických schopností po použití nějakých lektvarů co měla doma.

 

Joomla SEF URLs by Artio